Svět moudré ženy

15.08.2012 15:17

Zdá se, že s ubýhajícími staletími přicházel úbytek chápání sexuality ruku v ruce s podřazeností žen. Kdysi byly ženy bohyňemi, jež ve svých rukou třímaly síly Země. Moudré ženy měly ve středověku v držení klíč pokladnice léčivých bylin a dávného vědění. Stejně jako čarodějnice, které rozuměly lidskému tělu a skutečné přirozenosti sexuality, byly upalovány, topeny a vyháněny z měst, tak u žen, které věděly, o čem mluví, bylo vyjádření sexuality spojováno s okultizmem a byly v nich potlačovány jakékoli skutečné instinkty.

Dnes existuje už jen málo společností, ve kterých ctí své moudré ženy a chovají sex v takové úctě, jakou si zaslouží. Některé africké kmeny kladou stále důraz na podrobné školení svých dívek a učí je, jak potěšit své muže. Účelem je však spíše udržení si manžela schopného zaopatřit děti než jakékoli duchovní porozumění. Když se však zaměříme na sexualitu, vyplýva z toho, že přirozená energie je pevná a obnovená a jestliže to potlačíme, bude nevyvážená. A pokud se vrátíme zpátky k základní harmonii těla a jeho vztahu k okolí - což zahrnuje i ostatní lidi - je právě toto základem taoistických a tantrických myšlenek. Margaret Meadová dochází v knize Sex and Temperament in Three Primitive Societies (Sex a povaha ve třech přimitívních společnostech, 1935) k tomuto závěru: "Nemůžeme udělat chybu, jestliže jsme uneseni způsobem, jakým člověk přijal několik pokynů (od přírody) a vetkal je do nádherných obrazotvorných společenských struktur, jimž říkáme civilizace. Jeho přirozené prostředí mu poskytlo několik nádherných a pravidelně se střídajíchích období a kontrastů. Den a noc, změna ročních období, neúnavné přibývání a ubývání Měsíce, tření ryb a stěhování zvířat a ptáků." 

Čerpáno z Tantra a Tao, Tajemství sexuální extáze, Gilly Smith.

Nejvyšší Šakti, věčná matka, královna a milenka, k jejímž nohám básníci a mudrci všech dob skládají veškeré své vědění a umění jako oběť, naplňuje celý vesmír. Naprosto vše, co existuje a může být zakoušeno je jejím dílem. Její projev sahá od nejhlubší hlubiny až po nejvyšší svatost a ve své svobodě nemůže být nikdy svázán, omezen a popsán jakoukoli kategorií. Formy jejího uctívání jsou nespočetné, její velkolepost nepředstavitelná. Je třeba uctívat jí v hluboké pokoře, s bezmeznou láskou a oddaností a její milost se projeví jako bezbřehá.